Měsíčník XI/2019 🇩🇰

Listopad můžu už dnes považovat za měsíc minulosti, neboť je 1. prosince. První adventní neděle letošního šílenství zvaného Vánoce. Listopad nebyl fajn pro nás dva. Drobné záblesky radosti se topily v nervozitě, stresu, rozchodu, hledání nové rovnováhy a prioritizaci vlastního jsoucna. Jak by se řeklo u nás na fakultě: Prošel jsem autobiografickou ontologickou diskurzivní katarzí. … Pokračovat ve čtení Měsíčník XI/2019 🇩🇰

Měsíčník X/2019

Ne, že by nebylo co psát, co si sem zaznamenat. Září a říjen byly narvaný. Laura je vdaná. Roli svědka jsem zvládl, proslov jsem posral (sekl jsem se a slovo rychle předal druhému řečníkovi). Do Beróna zavítala zroditelka, víkend s ní utekl rychleji než rychle. Drahý se zabydlel v nové práci, akorát sem tam bručí, … Pokračovat ve čtení Měsíčník X/2019

Trhy v Beróně a štreka do Zdic

Dal jsem se zlákat doporučeními mých čtenářek. A když už bydlíme v tym Beróně a máme to u papule, vyrazili jsme před poledním na zdejší, prý tradiční, hrnčířský trhy. Ujel nám bus do městečka, takže jsme si dali hodinovej přesun ke Koňovi. Od našeho pohoděnka, prošli jsme územím nikoho, co krok se blížili krásné zástavbě … Pokračovat ve čtení Trhy v Beróně a štreka do Zdic

Jak Maxiček měnil

Bude pršet, bo děcka vymýšlejí cypoviny. Schovejte si předměty volně ložené, důkladně zavřete okna a dveře, auta zaparkujte na vyvýšených místech a očekávejte přívaly vody. Na webu jsem narazil na dost zajímavou věc. Nic extra na ní sice není, myšlenka je dokonce stará jako lidstvo samo. Nadchnul jsem se a třebaže nemám rád střed pozornosti, … Pokračovat ve čtení Jak Maxiček měnil

A vláda knih tvých zpět se k tobě navrátí

Hodně rád čtu a knihy si klidně půjčím. O takový kousky se starám vzorně, pokud má výtisk přebal, hned ho schovávám, tělo knihy halím do papírovýho kabátku, dovnitř na první stranu si tužkou jemně vepíšu od koho a kdy jsem si kousek půjčil. No a tak se mi nestává, že bych zapomněl něco vrátit. O … Pokračovat ve čtení A vláda knih tvých zpět se k tobě navrátí

VELKÝ S/BEZ ROZHODNUTÍ

Před časem jsem zmínil, že jsem učinil rozhodnutí, který proniká vším, co mě činí mnou. Je čas, abych si i tohle zapsal do blogu/deníku. N.E.M.Á.M. P.S.A.! Pro někoho, jako jsem já, tedy pro člověka, kterej se psem žil víc než 20 let, je to divný. Prázdný. Jiný. Když jsem nastoupil do primy, dostali jsme se … Pokračovat ve čtení VELKÝ S/BEZ ROZHODNUTÍ

Miš-maš máš, u Maxe dobrý

Pomalu si to začíná sedat. Cesty z busu do kopce už funím jen deset minut, v práci, zatím!, uklidňovačky, že nás se nic zlýho netýká (jako našeho týmu), doma s Mazlem super klid, byt v Ově vrácenej - díky drahá Maruško - a nebudeme nic platit, vyjma vyúčtování vody a tepla, Edgar zvládl dravou jízdu … Pokračovat ve čtení Miš-maš máš, u Maxe dobrý