Po včerejší spanilé jízdě Ostrava-Brno, při které jsem ztýrané vozítko přemístil do Brna, jsem se dnes konečně dostal do správných rukou auto doktora Auto Palace Brno. Předběžná škoda 25.000,-, předběžně dva týdny arestu. Asi si koupím šalinkartu. ;-)

Včera jsem ale prožil zajímavý moment. Po home office jsem vyrazil pln podivného strachu na magistrát v Ově požádat o novou občanku. Už jak jsem šel naší ulicí na tramvajku, měl jsem cosi jako stihomam, že mě někdo sleduje, že mě někdo pronásleduje. V pološílenství jsem našel budovu magorátu, kde jsem měl ještě sraz s člověkem z pojišťovny. Nedalo mi to a pojistil jsem si kvartýr, jeden nikdy neví. Magorát proběhl hladce, cesta zpátky taky. Dorazil jsem do bytu, pobalil věci do Brna, když v tom mě přepadla úzkost. Úplně panická ataka. Žuchl jsem na gauč v kuchyni a horkost v obličeji přešla jaksi sama do pláče. Takovýho toho hlubokýho, vzlykavýho, kdy člověk s každým nádechem cítí úlevu. Nejzajímavější ale bylo, že v průběhu té ataky jsem si uvědomoval, že se nic extra neděje. Nikdo mi nic nedělá, dokonce ta holčina, co na nás zvonila, se mi cestou z magistrátu omluvila. Bylo to protichůdné. Věděl jsem, že nemám nad čím lamentovat, ale nemohl, a vlastně ani nechtěl, jsem přestat, protože mi to upouštělo páru. Proklínal jsem rozhodnutí vytáhnout paty z Brna, rozbít si hezkej domov v hezkým bytě na hezkým místě, proklínal jsem toho hajzla, co mi rozbil auto, proklínal jsem ten strašidelnej barák, kde je hluk… Tak nějak se spojily původně nespojené zažitky do jednoho mega zážitku, kterej jsem neustál. Ataka asi po deseti minutách odezněla, chrstl jsem si ledovou vodu do ksichtu s tím, že tohle prostě dám, kdybych se měl zbláznit. Pokorně jsem pak sedl do auta a přejel do Brna.

Byl jsem domluvenej s Martičkou, že u ní v garáži nechám káru přes noc. Když mě viděla, tak po chvilce mi nabídla, ať u ní zrovna přespím. Tak jsme s Přítelem strávili noc u ní, mimochodem ačkoli ne příliš pohodlnou, tak kvalitním spánkem. Proč? Protože je tam ticho a klid! A víte co? Koupím si do Ovy hutný závěsy a ticho si tam udělám!

P.S. Děkuju Martičce za azyl a za vše, co bude ještě následovat.

P.P.S. Díky i Příteli, že mi nevlepil, bo jsem se choval fakt hrozně!

mimic-156928_1280-755x340
Zdroj: http://plnezdravi.cz/jak-se-projevuje-panicka-ataka/

Reklamy

2 komentáře: „Pan doktor, paní doktorka a řešení čehokoli

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s