Z Nového světa a ostravská Sinfonietta

Odpoledne jsem si s kolegou Michalem psal chvíli na fejsáči. Poslal mi pár svých oblíbených songů a já, ani popravdě nevím proč, jsem se nějak pustil do oprašování svých bídných hudebních znalostí. Chytl se i Přítel a tak jsme si povídali o hudební dynamice (od pianissima po fortissimo), hudebním rytmu a hudebním tempu (to je třeba známý adagio nebo allegro). Nadchlo mě, že Přítele klasika nadchla. Dokonce tak moc, že když jsem přerušil 2. větu Novosvětské, vynadal mi, co na to hrabu, že on to chce doposlouchat. Boha! Mému uchu lahodící přání jsem splnil bez váhání. Celý tohle muzikální rozjímání jsme ale završili kolegou Janáčkem a jeho super boží Sinfoniettou. Tu mám asi nejraději, bo je surrealistická, plná zvratů a překvapení a zároveň jedna jediná! Aaach, mám ji v uchu jak zvuk jarního deště, tak ji znám zpaměti.

Těší mě, že i po dvaceti letech poznám kvartu a dobrou věc od braku. A víc mě těší, že Přítel sem tam (se zájmem) vyslechne kousek něčeho pořádnýho (sorry boss). Juch!

P.S. Zítra se zeptám kolegů USA v práci, jestli vědí, že jim někdo někdy napsal symfonii. Kdo neví, tomu napovím. Kolega Dvořák se nechal silně inspirovat o překot se rodící Amerikou tak, že pro její lid napsal čtyři věty, které jim měly dodat sílu, odvahu a hrdost. Jsem velice převelice zvědav kolik hrdých Američanů ví, že jim jeden Čech napsal takovou velkou věc, protože na rozdíl od jiných tehdejších škarohlídů, tenhle pán z Nelahozevsi Americe věřil. Věřil, že bude lepší, silná a hrdá. Tak snad bude.

 

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s