Sedám si po delší době k blogu, že zas napíšu nějakou super filo-ezo úvahu, když v tom se mi na bosou nohu cosi nalepí. Fuuuj, to zas psice asi něco dotáhla zvenku, proběhne mi hlavou. Zvedám nohu, abych sloupl humus z kůže, a ona je v tom čuba nevinně. Kdepak cosi zvenku. Kus Exiho záchodu. A tak nenapíšu filozofickou stať století, ale krátkou myšlenku.

Bydlet s kočkou je fajn. Záměrně píšu bydlet s. Protože to tak je. O psovi říkám, že ho mám, vlastním, venčím, krmím, hladím… O kočce tohle tvrdit nelze. Náš Exi je super milouš, nechá si líbit všechno, nečurá a nekadí do kytek ani jinde, neznačkuje okna a nábytek, nic neškrabe (vyjma jeho škrabadla), neprudí (ne moc), v noci loví jen tiše, že mě vzbudí třeba pouze dvakrát. Fajn klidnej rezavej miláček. Příběhy jiných kočkomilů, kteří denně drhnou matraci od silně zapáchající moči, jsou mi (naštěstí pro Exiho) cizí.

Furt je to ale tak, že co psovi zakazuju, nedovoluju, nepřeju si, aby dělal, může kočka běžně. Válení se na jídelním stole? Mohutný olizování se na kupě čistýho prádla? Skákání na nábytek a na parapety? Spaní v posteli, ve skříni, na botech nebo na sedačce? O tom se může Meggie leda tak zdát. Sem tam sice zkusí, jestli nepovolím, ale rychle je ujištěna, že ona má svoje místo a já zas to své. Zkuste ale kočce zakázat, aby vám lezla po stole, když obědváte. Zkuste si nepřát její chlupy v posteli nebo na spodním prádle. A pak třeba zkuste kočku donutit, aby si po toaletě otřela packy a neroznášela tak jemnej prach a kousíčky steliva po bytě. Všechno je to vyloučeno. B.L.Á.Z.N.O.V.S.T.V.Í. Jako jo. Asi by šlo mít doma všecko zavřený, kočku pustit čurat ráno, ve čtvrtek a v únoru. Taky bych asi zvládl Exiho furt odhánět, strašit vodou v rozprašovači, setřepávat z peřiny… No ale na co, když on v minutě přijde zas.

Je to tak. To, co kočka může (nebo prostě dělá) běžně, je pro psa zcela mimo hru. Je to nespravedlivé, ale je to tak. Se s tím prostě všichni pejskaři a pejsci smiřte. Vono zas na druhou stranu s tou lenivou kočkou, co se všude povaluje a překáží, nepůjdete na super túru nebo koupat se do řeky. A to se počítá! :-)

P.S. U prvního psa jsem měl potřebu si furt mýt ruce. U první kočky jsem zas měl potřebu furt vytírat savem, pač s tím kočkolitem tuším, že roznášela i to, co v něm mělo zůstat. Teď neřeším nic. Imunita mi jistě děkuje, pač ji denně zásobuju tolika podněty, že mi alergie nebo nemoc nehrozí!

ojpklgmx

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s