Nedá mi to, nedá, abych vám sem nešoupnul písemnou anotaci ke svému video portfoliu, kterou jsem dal výběrové komisi na Katedře výtvarné kultury Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí. Učinil jsem tak hned po tom, co jsem téže skvadře předal flashku s video souborem. Logo školy na prvním listu jeden ze zkoušejících glosoval s tím, že je brutalistní, což mi přišlo jako vlastní gól, protože to pronesl pedagog téže fakulty, která nese právě takové logo. 😉

logoPF.gif


Původní zadání portfolio projektu, kterým bych přiblížil svoji osobnost, své ambice, cíle, pracovní, studijní i soukromé úspěchy; přiblížil to, jaký jsem, jsem pojal v duchu velké éry sedmdesátých let, která svými myšlenkami a uchopováním reality hluboce zasáhla do mého vnímání světa, zejména pak do jeho uměleckého mimetického vidění.

Není jistě bez zajímavosti, že když v polovině šedesátých let přišla na svět portapacková kamera, otevřela se celá jedna dimenze volnosti a obraznosti, která do onoho dne neměla obdob. A právě takové free style indy vindy (omluvte, prosím, otřesný přepis do češtiny) video Vám nyní předkládám jako drzý pokus o portfolio, se kterým si, jsa si vědom svých omezených možností a znalostí, dovoluji aspirovat na studenta prvního ročníku navazujícího magisterského studia oboru výtvarná výchova na Vaší škole.

Bez obalu a beze zástěrek předesílám, že já společně s mým výtvarným alter egem jsme nikdy nepatřili mezi premianty v malování a dalších technikách na základní a střední škole. Ba naopak. Pololetní vysvědčení v páté třídě, tolik důležité pro přijetí na gymnázium, mi hyzdila trojka jak Brno a marné byly snahy pedagožek o smír s paní učitelkou výtvarnou. I přes drobná příkoří magistrů a magister výtvarných jsem se však nedal a hledal skuliny, jimiž bych mohl protkat předivo představ, fantazijních obrazců a slov, která jsem nosíval v hlavě dávno předtím, než jsem se naučil mluvit.

Zde, v tomto řádku tohoto odstavce, bych měl začít suchopárně popisovat konvolut všech technik a záměrů, jež v jednom kaleidoskopu uvidíte, nebo jste viděli, v mém video portfoliu. Na co?, říkám si. Proč je potřeba cizími slovy rámovat věc tak niternou a osobní, věc, která hovoří o mně, o člověku. Vy, stejně jako já, znáte detournement postup, techniku koláže, principy abstraktního filmu či flicker efekt.

Patrně není obvyklé, aby se ku studiu učitelství výtvarné výchovy hlásil patlal bez štětců a s tupými uhly, který navíc ani neumí kulaté kolečko a košatý stromeček. A tentýž nýmand bez talentu k výtvarným hrám v klasickém střihu našel konečně po letech onu skulinu. Interaktivní média! Proč nemalovat slovy, videem, zvukem? Proč netvořit synestetické výhledy z oken pomalu jedoucích vlaků tak, aby objektiv kamery a síťka mikrofonu měly dost času zachytit krásu okamžiku, genia loci míjející krajiny?

Věřím, že naučit se telefonní seznamy jmen a přiřadit k nim názvy děl, případně letopočty, zvládne žák osmého ročníku – shodou okolností ten, kterého budu letos učit hudebnímu cítění. A když toto zvládne i můj osmák, zvládnu to taktéž. Navíc, a to budiž, prosím, věděno, přidávám předchozí i budoucí nekonečno pokusů vhrnout se tu do intermedií a onde třeba do barevné hudby. Nadto, a k tomu mi budiž diplom z Masarykovy univerzity nápomocen, opráším v červnu těžce nadřené znalosti oborové. Svůj talent a překypující potřebu mluvit, aniž bych otevřel ústa, metamorfuji několik posledních let do osobních blogů, v nichž tvary, chutě a odstíny linkuji do řádků a písmen v nich.

Vážení pedagogové, zkušební komise.

Dovoluji si Vám představit Maxe, absolventa MUNI, ročník 2018. Téhož Maxe, o němž jste si právě přečetli, že má více než veliký zájem studovat a vystudovat učitelství na Vaší škole, Vaší fakultě a Vaší katedře.

Aby Max dostál všem formalitám, zmiňuje, že jím předložené video obsahuje zvukové a obrazové materiály, které nejsou vždy jeho autorským dílem. Seznam jednotlivých umělců, jejichž díla byla použita, je prezentován ke konci videa. Ostatní fotografie a videa jsou dílem autorským a poodhalují Maxovy pokusy o zachycení světla fotografií, videem. Kompozice, střih a další technikálie videa jsou rovněž Maxovým autorským dílem.

Přidávám i to video, ačkoli to, co vidíte, je jen fragmentem původního díla. Vystříhal jsem pasáže, které mě jasně identifikovaly, čímž se mi rozhodilo časování obrazu se zvukem, zkrátila celková stopáž a tak. Pro představu ale myslím postačí i tohle torzo. Jo a komisi jsem řekl, že jsem tvořil v počítačové nouzi, pač můj miláček křemíkovej utrpěl pár dnů před tím smrtelný úraz fantou do klávesnice, takže jsem musel vzít zavděk dědečkem lenovo. Pánové se smáli, až se za dredy popadali. 😂😂😂😂😂😂

P.S. Všímaví z vás jistě postřehli krásnou britskou angličtinu hned v názvu dnešního blogu. Ano, ano. Slovo colours psáno s oním U je totiž naproti colors bez U jazykem Jejího Veličenstva. 😉  A protože mám WORD jakejsi vydivočenej, tak mi colours furt podtrhával jako nesprávné slovo, křupan jeden nevzdělanej! 😂

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s