Z posledních pár týdnů jsem si odnesl několik ponaučení. Mezi ně řadím i svoje procesní cítění, kterýmu jsem se naučil v ex ex firmě. Nemálokrát se mě na pohovorech lačně ptali, jestli a jak umím procesně řídit dodávky služeb, lidi v týmu a tak. Na poslední pracovní kávičce mi nechtěli věřit, že sešroubovat do matice A-Z lze takřka všechno. Dokonce jsem jim narychlo sestavil graf předpokládanýho výkonostního ukazatele.

A protože mi to přijde fakt šikovný, popíšu dneska, jak si nastavíte svoje měřidla na doma. Třeba na peníze v rozpočtu, na spotřebu vody nebo elektriky, na nájezd kilometrů autem nebo na fáze spánku. Změřit se totiž dá taky skoro všechno.

Úplně na začátku každýho procesu je myšlenka, co a jak člověka zajímá. Můžete být zvědaví, jak se proměňuje vaše fyzická aktivita v čase a chtít detaily. Můžete být jen opatrní na vaše výdaje a chtít přesně zjistit, kam vám utíkají korunky. Jakmile budete mít úvahu hotovou, přijde na řadu otázka jak to změřit. Jednoduše budete potřebovat měřítko, na základě kterýho řeknete: Dobře já! Tomuhle etalonu se říká metrika.

Metrika, to je vůbec mantra všech kvalitářů. V IT se běžně sleduje poměr chybových hlášek na jeden tiket (záznam o chybě), čas potřebný k odstranění takové závady nebo počet chyb za jednotku času. Namísto chyby si dosaďte počet piv za měsíc nebo uběhnutých kilometrů a máte svoji osobní metriku. V ruce držíte metr, kterým přesně určíte svůj výkon. A protože to chcete mít na úrovni, budete svojí výkonnostní charakteristice říkat KPI, z angl. key performance indicator, tj. klíčový ukazatel výkonu.

Tak. Máte definované měřidlo, nastavený indikátor. Teď už jen stačí hodnoty pravidelně zapisovat. Do tabulky. Třeba v excelu (doporučuju). Zůstaňme u příkladu s uběhnutými kilometry za den. Sestavte si jednoduchou tabulku o dvou sloupcích. Do sloupce A vepisujte dny, do B pak počet kilometrů. Po třeba měsíci si z dat zkuste udělat jednoduchý graf. Zjistíte, že je k ničemu, že z něho nepoznáte, jestli jste si vedli dobře, nebo jestli jste to běhání flákali.

graf.PNG

Netřeba panikařit. Chyba není v datech, ta odrážejí skutečnost, váš skutečný běžecký potenciál. Potřeba je z obyčejnýho grafu udělat graf na první pohled všeříkající. Říká se mu PBC, z angl. process behavior chart, tj. graf chování procesu. PBC graf je pak součástí tzv. PBA, tj. process behavior analyse, tj. analýza chování procesu. Zní to vědecky, ale ve skutečnosti to znamená, že se člověk dívá za data, ze jejich hodnotu. Chce v nich najít spojitosti. K tomu si pomůžeme tak, že k hodnotám dnů a kilometrů si nejdříve spočítáme jejich průměr, tzv. mean. Ten zaneseme do grafu zelenou čarou. Pozor! Průměr počítejte jen z prvních 8 až 14 hodnot, v závislosti na jejich celkovém počtu. Tedy, v mém případě budu průměrovat 8 záznamů z 20.

mean.PNG

Vida. Už je jasný, jestli jste běželi průměrně daleko nebo jste spíše šli. Napadá mě teď, že jste asi bojovali v excelu s funkcí průměru, která se vám při kopírování do řádků dynamicky měnila. Stačí v prvním zápisu označit rozsah buněk znakem dolaru (F4 na klávesnici) a tím zafixujete vzorec a oblast dat v něm. Vypadá to takto:

mean formula.PNG

Prima. Prima. Už máme přehled o průměrné denní dávce sportu. To je ale stále málo. Stále nejsme schopni přesně vidět, jestli a proč byly všechny výkony v cajku. Potřebujeme si ještě přidat limity. Horní a dolní limit dat. V PBC grafech budou označeny nejčastěji jako UNPL a LNPL, tj. upper/lower natural process limit, tj. horní/dolní přirozený limit procesu. K jejich výpočtu se dobereme přes dva mezikroky.

První z nich je mR, tzv. moving range, tedy něco jako rozsah změny. Není to nic jiného než rozdíl dvou po sobě jdoucích hodnot. Jinými slovy rozdíl mezi výkonem třeba ve středu a ve čtvrtek. Vždy odečítáme starší údaj od toho novějšího, protože nás zajímá, o kolik jsme dnes lepší/horší než včera. Z toho je jasný, že první den nebude v mR sloupci nic, protože když dnes začnu měřit, těžko od toho můžu odečíst včerejšek. A pozor! Výsledek musí být vždy kladný, proto do tabulky použijeme funkci absolutní hodnoty – můj vzorec je =ABS(B3-B2). Hned za mR sloupec přidejte ještě průměr mR hodnot, tj. průměrný rozdíl mezi dvěma hodnotami. Ten opět počítejte z 8 až 20 hodnot, já mám z prvních osmi. A opět ve vzorci fixujte názvy buňek pomocí F4, ať se vám to lehce kopíruje. Dostat byste se měli někam sem:

mR.PNG

Tak. Teď už jen zbývá spočítat oba limity. Pro oba platí vztah mezi průměrem hodnot a průměrem odchylek. Do vzorce v excelu tak vepište buňku s hodnotou průměru, k ní přičtěte závorku s násobkem průměru odchylek (2.66 je konstanta, o ní teď nebudu víc psát). Nezapomeňte si zafixovat označení buněk s oběma průměry, abyste pak celý vzorec mohli snadno kopírovat. Můj vzorec vypadá takto: =$C$2+(2,66*$E$2)

UNPL: průměr + (2.66 * průměr odchylek)

LNPL: průměr – (2.66 * průměr odchylek)

Dolní limit je totožný, jen od hodnoty průměru budete násobek průměru odchylek odečítat. Tedy vzorcem takto: =$C$2-(2,66*$E$2). V excelu by to mohlo vypadat tímto způsobem:

limits vypocet.PNG

Posledním krokem si slavnostně do našeho grafu přidáme oba průměry. Vyznačte je červenými čarami, ať vás pokaždé varovně uhodí do očí!

pbc.PNG

Následuje poslední krok. Interpretovat data. Z mýho grafu je krásně zřetelné, že v poslední třetině měření došlo k prudkému poklesu výkonu, dokonce až na podlimitní hodnoty. Protože se jedná o příklad, můžu to uzavřít s tím, že jsem třeba nebyl ve formě. Kdyby šlo o reálná data, bylo by teď potřeba udělat hloubkovou analýzu příčin. To v zásadě znamená vrátit se mezi 12. a 16. září a najít příčiny poklesu. V mých pracovních grafech jsem takto často objevil třeba víkendový provoz v síti, který je slabší, období prázdnin, který je taky slabší. Jednalo se ale i o závažný věci. Třeba výpadek proudu v data centru, závadu disku nebo výpadek důležité zákaznické aplikace.

Ten graf může samozřejmě vypadat různě jinak, protože odráží svůj proces. Může se v něm objevit vzestupný trend, kumulace u průměru a tak dále. O tom ale zas někdy jindy. A kdyby vás celá věc zajímala víc, mrkněte na web na LEAN a Six Sigma metodiky kvality.

Tak, mí milí kvalitáři. Snad se vám návod na KPI, jeho metriku a graf líbil. Někdy příště se můžem pustit do metod šetření nebo zjišťování skutečných příčin.

Reklamy

5 komentářů: „Max graf

      1. Jaké poztrácené?

        Jinak ten blog, návod, jsem psal pro všechny. Snažil jsem se nebrousit do detailů a ukázat krásu metrik na denních věcech. :)

        Liked by 1 osoba

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s