Zas mám radost! Už tak kontinuálně, řekl bych. Minulej víkend jsme nakonec nejeli podle plánu do Krakowa, nýbrž jsme zamířili opět ku Praze. Plán B byl navštívit Národní muzeum, který se skví po opravě krásou nesmírnou! Ojoj, sotva jsem volal Daně, jestli by šli v sobotu s náma, vyvedla mě z omylu. Státní svátek, listopadový vstup zdarma… Asi si dovedete představit hustotu prohlídkychtivých na jednom čtverečním metru. A tak jsme po drobné domácí rozepři nakonec vyjeli k Daně na víkend. Už jsem se cítil trapně, protože jsem u ní byl za poslední měsíc asi třikrát… Ale i tentokrát se konal skvělej dvoudenní maraton!

Abychom nezůstali s Mazlem dlužni daleké cestě, vzal jsem ho v sobotu do Prcky, ve které jsem kratinkou dobu působil coby pedagog. S prohlídkou městečka jsme byli raz dva hotoví, Mazel poznamenal, že to není špatný, načež jsme se v cuku letu shodli, že když už jsme dojeli až k Labi, protáhneme Edgara až do Mělníku. Děcina! Boha jeho! Město jak korálek na svahu, kterej se znenadání vzdouvá nad dvěma řekami v jinak rovné krajině. Tolik očekávaný soutok Vltavy a Labe pod zámkem se koná jaksi samozřejmě, ani ve snu by mě nenapadlo, že by to mělo být jinak. Jen pozor! Vltava je ta první vodní věc, která se muchluje s Labem po proudu. Druhej přítok je jen vodním kanálem, umělým ramenem Vltavy. Zámek, bych řekl, ničím extra nevyčnívá z řady jiných podobných staveb. Náměstí rovněž nemohu pasovat nikam jinam než do průměru. Vedlejší budovy kolem jsou ale brutalistní ukázkou netvora soudruha. Jakmile totiž dorazíte do centra Mělníka(-u, nejsem si jistej), všude kolem vás čekají hranatý piksle s kouřovým sklem. Humus, ale je dobře, že na tom ještě není dvacet čísel zateplení, protože jinak bychom brzo zapomněli, jak to dělali před pár dekádami. Když už jsem psal o zámku… Jako věděl jsem, že Vinařská oblast Čechy skrývá dvě podoblasti – Litoměřickou a Mělnickou. Věděl jsem taky, že Ludmila v soudkových lahvích pochází z Mělníka a znal jsem její chuť. Netušil jsem ale, že víno se pne po svazích kolem zámku a všude vůkol. Zámecké sklepy jsem samozřejmě prosmejčil a jazýček v Ludmile smočil. Je dobrá! A k mému překvapení – červená lepší než bílá! Pár lahviček jsme si odvezli a cestou do Ostravy padl nápad na založení domácí vinotéky.

V Mělníku bylo vůbec fajně. Na hraně zámku a svažitého úbočí se klikatí cesta, vedle níž se schovává maličká piazzetta tvořená zábradlím cestičky, zámkem a kostelní zdí. Před touto zdí jsou dvě lavičky s výhledem daleko daleko do kraje. Ničím nerušenou scenerii drsně znásilňují komíny Spolany Neratovice nalevo, další komíny v Kralupech nad Vltavou zhruba vprostřed 180° panorama, až konečně zrak spočine na Řípu a v dáli zahalené Milešovce, od níž jen kamenem do dalšího chemickýho peklíčka v Lovosicích. Celý to evokuje dojem dobra a zla a jejich věčného zápasu kdo s koho. Průmyslové areály zuřivě chrlí oblaka kouře, přírodní krásy historických míst České země zas připomínají, že tu kdysi kdosi řekl, že tohle je naše! Snoubili se ve mně protichůdné pocity a současně jsem nemohl vytěsnat obdobný obraz z Ostravy, která, ačkoli krásná, je v pasti hutí, koksoven a chemičky.

Jak jsem ale psal, fajně bylo. Spočinul jsem na lavičce, Mazel fotil. Vyčkali jsme západu, kterej si budu pamatovat dlouho. Už jen proto, že jsme pak byli v objetí, kolem chodili lidi a mně bylo šumafuk, jestli někdo něco řekne. Prostě jsme tam tak existovali, já zády opřený o staleté zdivo, Mazel zboku opřený o moji plec. Žádný nepřístojnosti, jen v tichosti sledovat na obzoru se odehrávající barevný divadlo. Jak jsme se rozloučili s polední rudou tečkou kdesi nad Prahou, ochladilo se natolik, že jsme svižným krokem skočili do auta a vyrazili zpátky k Daně. Ten západ u kamenné zdi, západ nad dvěma řekami, západ dehonestovaný smogovým humusem a povýšený kouzlem okamžiku. Škoda, že neumím malovat. Slovy vám nepřiblížím, co jsme viděli a zažili dost na to, abych byl spokojen.

Od pondělí jsem v nové práci, což je zpráva číslo jedna. Zatím je všechno velmi čerstvé a hodně jiné. Dobře jiné. Víc teď nechci psát, protože nemám, co bych napsal. Ale brzo se přihlásím s detaily.

Radost mám i ze samotné Dany. Dneska jsme spolu mluvili. Měla suplování angličtiny. A víte co? Učila angličtinu anglicky! Že jakože opravdu! Přípravu kolegyně probrala, zvládla jednoduché věty a opravit základní gramatické chyby. Navíc, a to mě těší nejvíc, mi řekla, že její seběvědomí narostlo řádově! Prej je příjemný, že konečně učí zástup v angličtině a v hodině může něco opravdu předvést, něco předat. Jsem rád, moc rád, protože přesně tohle je prvním milníkem v její další cizojazyčné kariéře. Nabýt jistoty, že se domluví a že rozumí a že navíc může být i dobrou účou angličtiny! A ano drahá, jsem rád, že jsi dětem ozřejmila problémek HAVE vs HAVE GOT. Vím taky, že Danin syn se uvolil a s matkou svou prej sem tam pár minut konverzuje. Chlapec umí dobře, slyšel jsem ho na vlastní uši. Tak vám říkám, že Dana nebude dělat rozšiřující na matiku (brrr), ale na anglinu! O to se postarám, jakože se Max jmenuju! 😉😉😉

P.S. Musím na sebe žalovat. Ve snaze ušetřit jsem kdesi v Měšicích koupil cosi, co prodávali jako Natural 95. A rovnou plnou, pač litr za 30,50 Kč, no neberte to! Jojo, hovno zlatá rybo! Po ani ne 100 kilometrech, kdesi už na dálnici směr Ova, mi Edgar dal oranžovým očičkem s obrázkem diagnostiky motoru nasrozuměnou, že tuhle sračku nechce papat. Hned, jak jsme dojeli domů, jsem koupil extra klasse roztok na vyčištění palivové soustavy a motoru. Volal jsem taky do servisu. Prej pokud kontrolka zhasne, mám natankovat kvalitní benzin a znovu nalít do nádrže tu zázračnou věc. Kontrolka zhasla, tak jak budu u stojanu, musím nezapomenout přidat dálniční elixír.

P.P.S. Slíbil jsem, že uvedu autora fotek – moje lepší polovička je expert na kde co. Na fotky ajfičem si ovšem může podat patent. Takže kopyrajt © Mazel, ne asi. 🤣🤣🤣

Reklamy

1 komentář: „Mělník, nová práce + jazyková motivace II.

  1. výlet – super, chápu (já už tam byla :) ). K žačce gratuluji – vlastně vám oběma Ale – jak jako „matika (brrr)?“ Vždyť bez ní by základu hudebky nebylo .. a jak se s ní člověk vyřádí a tak …

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s