Su socka. Nula, která nemá ani na pořádnou pojišťovnu. Alespoň tak jsem pochopil slova páně telefonního operátora:

Op: A kolik teď platíte pofko a havarijko?
Max: Víte, nevím to přesně. Něco kolem sedmi tisíc.
Op: Ha! To ale určitě máte základní limity plnění!
Max: Ne, to nemám. Extra kvůli tomu mi současná pojišťovna vloni volala, abych měl sto milionů na škodu a sto na zdraví/životy. (Vím na tuti, že mám 100/100 mio plnění.)
Op: A co to havarijní? Máte tam srážku se zvěří a živel?
Max: Ano, mám, protože kamarád měl auto na odpis, proto jsem si pojistil i srážku a živel a hlavně vandalismus, kráděž a tak dále (bo mi tu v Ově rozbili auto).
Op: Aha, aha, hm, ehm, no. To asi máte velký bonus, že?
Max: Ano, to mám. A taky slevu za online smlouvu, ze věrnost a bonus za důvěru (to jakože když zaviním škodu, budu mít vyšší spoluúčast).
Op: Takže jste říkal, že za obě smlouvy platíte do sedmi tisíc? A bydlíte v Ostravě, jste muž a je vám 30-40 let?
Max: Ano, tak to přesně je.
Op: No naše společnost vám nabízí totéž za 9868 s tím, že limity jsou 70/70 mio a bude třeba připojistit tu srážku se zvěří.
Max: Hm, tak to myslím, že je jasné. Zůstanu u své stávající pojišťovny.
Op: No ale alijanc je největší, nejstabilnější a nejdůvěryhodnější pojišťovací skupinou na světě. To zvažte, protože teď jste u koopky, která je proti nám významně horší!
Max: — nadechoval jsem se k odpovědi —
Op: No, vidím, že jste rozhodnutý. Klientům, kteří jdou jen po ceně, naše společnost nemá co nabídnout, protože u nás se platí za servis a kvalitu.
Max: Ano, také bych řekl, že jste se mnou ztratil čas!

Su prostě nuzák, kterej hledí, aby nemusel platit víc. Nuzák, kterej má auto pojišťěný u pojišťovny, která zlikvidovala škodu do 24 hodin od dodání materiálů s tím, že se necukala a pojistné v plné výši poslala obratem. Až jsem byl tehdy překvapenej, jak to šlo rychle. Jako jo, Edgar (můj vůz) se narodil v automobilce méně populární značky a pojišťovna současně trvala na opravě v servisu s její akreditací, proto jsem musel zubožené přibližovadlo dopravit do Brna. Jinak ale nemám nic, co bych mohl vytknout. Nechci dělat reklamu té či oné firmě, ale zrovna moje pojišťovna se ke mně chová rozumně. Upozorní mě na splatnost pojistnýho, pošle všechno mailem, nemusím tam chodit (vlastně jsem tam nikdy nebyl), mám online přehled o smlouvách a platbách, nahlášení škody telefonicky nebo mailem, doklady mailem… Za mě není nic, co bych chtěl jinak. A navíc. Navíc jsme se domluvili na slušné ceně. Tak co by.

Nasralo mě chování telefonisty, kterej volal bez mýho přičinění. Nejdřív jsem se s ním nechtěl vůbec bavit, ale pak jsem si řekl, že si zahrajeme na to, kdo ho má většího. Ochotně jsem mu sdělil detaily, nechal ho počítat a spočítat nabídku, abych mu v závěru rozbil celou jeho akviziční taktiku tím, že pro mě nemá nic zajímavýho. Jen to na konci, že nejsou pro lidi, co hledí na cenu (pro mě), mi přišlo dost přes čáru, protože třeba penzijko jsem u nich měl…

Smazal jsem si fejsbůk. Na začátku roku. A minulej víkend měla kolegyně rozlučku s týmem. Potkali jsme se jako tým a jeden kolega se mě ptal, že co se děje, že mě nevidí na fejsu.

Kolega: Sis beztak smazal fejs, aby sis nás nemusel mazat jednoho po druhým!
Max: Nene, smazal jsem si fejs, pač mě sral.
Kolega: To víš, že jo. Jsi se nasral tím, jakej byl v týmu odpor vůči tobě, a tak jsi nás nechtěl urazit a smazal sis fejs rači komplet, jen to řekni!
Max: Fakt si myslíš, že mě může kdokoli dotlačit k něčemu, co nechci? Kor, když tím někým je někdo z práce?
Kolega: No jasně! Však jsi říkal, že jsme banda pologramotů (jsou, anžto English grammar v mailech a kde jinde dost vázne).
Max: To jsem říkal a to je taky pravda, ale fejs nemám, bo ho nechci mít. Teď a doufám, že už nikdy.
Kolega: Hm, tak mi dej svoje soukromý číslo, ať tě mám na vajbru a vocapu.

Taky to vidíte? Drzost pojišťováka říznutá sebevědomím kolegy, s nimiž oba pánové jednali v přesvědčení o své pravdě. Tak neotřesitelně si byli jistí tím, že věděli, co je pro mě dobré, jaké jsou moje motivy. A oba se mýlili. A oběma jsem řekl jasné a zvučné: Nezlob(te) se, ale ne! Su na sebe pyšnej, hrdej! Formulku ne totiž moc vyslovovat neumím, třebaže si ji častokdy myslím. Malý krůček se smlouvama a soc. sítěma, velký skok pro mě!

Včera jsem si koupil konečně novou várku vonných tyčinek a k nim novou bruslu (tak říkám onomu dřívku, do kterýho se tyčinka vpíchne). Mazel sice prskal, že zas bude smrdět celej kér (byt), ale vysvětlil jsem mu, že opium nebo citron jsou lepší než smrad cigaret a Exiho kakání, který občas zůstane ležet v písku tak dlouho, dokud se pro něho někdo neohne (někdy i Meggie, fuuuuj). A taky že jo, protože dneska se stavila Maruška na ragú a nadšeně vyzvídala, kde jsem to všechno splašil. V týdnu tam jdeme spolu. Potřebuju totiž nutně víc tyček s příchutí Citronella. Pronikavě a intenzivně provoní celej byt. Dokonce i Manžel připustil, že to citronový není na bolehlav (to je jeho verze pochvaly). 😍


Pokračování Maxovy kuchařky. Dnes ragú (ačkoli tuším, že už jsem recept psal, ale repetitio est mater studiorum):

mletý maso (na 5l hrnec 800 gramů, kupuju mix hovězího a vepřovýho)
2x cibule
3 stoužky česneku
olej/sádlo
20 deka žampionů (lepší jsou ty maličký)
2 velký mrkve
řapíkatý celej
2x rajčatová passata
2x protlak
sůl, pepř, chilli, bazalka, oregano, muškátový květ

Nakrájenou cibuli spolu s podrceným česnekem zpěním na oleji, přidám mletý maso a snažím se rozmíchat sekačku na malý kousky, jinak se uvaří do karbanátků. Jak se maso zatáhne, vhodím pokrájený žampiony, mrkev a celer a chvíli restuju. Kydnu protlak a passaty, osolím, opepřím, jeden šmrnc chilli (dle chuti), podliju vodou tak, aby bylo vše pod hladinou (vody opatrně, jinak se to pak musí dlouho odvařovat). Na mírném ohni dusím pod pokličkou asi 40 minut. Během té doby zelenina pustí chuť, maso se krásně rozmělní do podoby omáčky na těstoviny. Mrkev musí být měkká. Pak podle potřeby dochutím solí a pepřem (nebo chilli), následuje v prstech promnuté oregano a bazalka (sušené) a přiměřeně muškátovýho květu a ještě minutku vařím. Když je majda moc tekutá, zahustím hotovou jíškou tmavou. Někdy přidávám do základu taky kuřecí játra a červený víno (za mě cabernet).  Když teď píšu, co všechno jsem použil, tak zjištuju, že do ragú lze krom zubní pasty a kočkolitu prdnout cokoli, co vám chutná.

Dnes ale ne. Dnes bylo ragú ve stylu – co dům dal. Na mrazáku byl kousek brokolice a směs pod maso – drb to tam. Takže ve finiši jsem vyrobil zeleninovou omáčku na těstoviny s příchutí mletýho masa, kterou jsme s Maruš do hlav tlačili s rohlíkem, protože se mi nechtělo vařit špagety. A k mýmu velkýmu překvapení je dnešní ragú sladký, aniž bych ho zprznil gramem cukru. Asi mrkev nejvyšší kvality made by kaufland. Maruška po nášupu slastně oddechovala, což, řekl bych, je známkou, že jsem si dnes o něco lépe osvojil techniku vaření na zpropadené sklokeramické desce (zlatej plyn!).

IMG_0001.JPG

Ano, ano, vím, vím. Na fotce mám ragú s kuskusem ze 14. listopadu 2018. Ragú je ale jedno a totéž, jen jsem dneska nestihl v tom ajfru blesknout aktuální verzi, která se chladí v lednici, aby byla zítra obzvláště odležená.

Ah, našel jsem i fotku z 15. května 2016 (to jsme ještě byli v Brně…), na které vidím, že jsem tehdy ještě nevěděl, že je lepší těstoviny do omáčky před podáváním rovnou zamíchat, aby byly řádně nasáklý tou vší hutnou chutí. Prd si pamatuju, jak mi tehdy chutnalo, ale aranž na obrázku není zlá. Bod pro Maxe. 👍

IMG_0126.jpg

Reklamy

2 komentáře: „Drzost říznutá sebevědomím

  1. První část: naštvání, že ani nedýchám, protože to taky znám. Jeden agent už byl tak neodbytný a bodrý, že jsem mu musela říct, ať jde do pr…., a ukončit hovor. Nebyl líný mi okamžitě, z jiného čísla, zavolat zpět a říct mi, že bych mu musela ukázat cestu… a zaklapl. A tak když to pána uspokojilo… :-D

    Recept super, zrovna jsme řešily, že máme spoustu loupaných rajčat (jednou v životě se nám podařilo něco nakoupit se slevou, jinak vždy něco koupíme – jako to bylo s autem, myčkou nebo pračkou apod. – a nejpozději do týdne je na to v TV reklama a stojí to polovic) a taky špaget, takže do toho půjdu…

    Liked by 1 osoba

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s