Děcina, hotovo dvacet totok! Martičko, sorráč, i dnes užiji hrubého slova, třebaže mindža romsky není prej tak hanlivá jak její ekvivalent v češtině. Tak snad.

No ale že co jako?! Drahouš dorazil na nádr v Beróně, dovalil stolek pod kyti miti, který se musí spokojit s výhledem na východní okno, anžto nemáme dostatečně široký parapety, sedli jsme s papušem a aperolem (já rulandou) na balkon a probrali nově podepsanou smlouvu. V tom všem gastro-pracovním hovoru mě udeřil do nozder smrad trávy. Ovšem mega štingec, že jak kdybych stál deset centimetrů od huliče. Odér gandži unášel letní větřík, jeho zdroj se mi nepovedlo vypátrat. Inu, nevadí. Však ať se má někdo vesele, říkal jsem si.

Odpoledne, jak jsem ležel znaven psaním předchozího blogu, jsem si šel dát kafe a cigo ven. Posadil jsem se do křesílka, zapálil jsem si, když v tom ve vedlejším baráku v bytě nalevo (na dohled i bez brýlí) zmerknu borca s vampnou jak kráva (vampna = pivní břicho). Jen tak na drzo se promenádoval po své terase v titěrných spoďárcích, který se mu nehezky zařezávaly do bělostné tukové krásy. Ale co, každej nějak vypadá, nenechal jsem se vyvést z estetické rovnováhy. Pan mám rád pivo začal telefonovat. Opřen o zábradlí (bál jsem se, aby pod vahou jeho těla nedošlo k prolapsu konstrukce do hlubin pod barákem) spustil litanie na téma, jak už ho nebaví furt řešit peníze, že dneska poslal kamsi deset mega, protože neměl čas řešit, jak to má doopravdy bejt, že tudleva zas kdesi koupil cosi, co sice k ničemu není, ale stará to chtěla, že ta kára, co koupil, je na nic (mluvil o zbrusu novým voze za cirka tři mega, který neobratně minulou noc parkoval na osmkrát do svýho vyhrazenýho stání)… Z asi pěti minut jsem odtušil, že pán má krom piva taky rád love, který někde vzal a se kterýma si neví rady (musel jsem se ovládnout, abych po něm nehoukl, že mu ochotně od/s peněz/i pomůžu).

K večeru, jak jsem si dal špagety se svým legendárním ragú, mi zápas s těstovinou nabourala konverzace sousedů z téhož baráku naproti (stejnej jak pan pupek). Úplně dole na balkoně byla vyložená rodina, která se hlasitě bavila jazykem, kterej mi zněl rusky, ukrajinsky (paňimaju). Smáli se a smáli, až se mi talíř po skleněné desce stolku posouval, že jsem sotva stihl zabránit jeho pádu přes hranu na dlážku. Bodrý, prošedivělý pán mohutným basem zavolal na dítko, že se dvacet centi polystyrenu na fasádě třepalo, který si hrálo s partou na parkovišti. A jak jinak, randálu děcka nadělaly, že by se jeden popísmenkoval (hezky jsem obešel sprosťárnu, že).

Mazel už byl doma, tlačil do hlavy véču, popíjel svůj drinčik a mezi sousty ševelil novinky dne. Jak jinak, naproti v baráku, v bytě vedle pána vampny, bydlí rodina, která je buď neslyšící nebo hrubšího zrna. Paní matinka totiž ječí tak, že i přes zavřená pětiskla oken lze zřetelně slyšet, jak spílá své robotině. Pan choť, kterej sem tam vypajdá o berlích na cigo, zas huláká jak na zápase Baniku. A když píšu o zápase Baniku, myslím Baník Ostrava. I s tím slovem na čtyři, který se u nás v Ostravě píše s Y (něco jako tyčo). Už se připozdívalo, když zasloužilá matrona vyvalila na terasu koš s prádlem a při věšení dirigovala celou domácnost. Jak jinak než přes to izolující pětisklo okno. Její manžel jí láskyplně odvětil, že ji má v zádeli, děcka se rozutekla do pokojíčků (soudím dle rožnutí světel). Zmiz mi z očí, smrade!, zvolal pan otec v jeden moment. A to mi už přišlo moc.

A tak píšu tenhle blog. Rula, moje dvorní kartářka z Ostravy, mi onehdá řekla, že sousedi budou fajn, ale nebudeme tu úplně v klidu. Výslovně zmínila jednu partaj u nás v baráku – asi myslela párty lidičky, co si pletou nedělní pátou ranní s fesťákem. Je pravda, že na lidi mimo barák jsem se neptal, tak ani nemohla dojít řeč na zázoby s pupkem, na neurotickou rodinu vedle a na východoevropské řvouny pod nima. Jak pojedu do Ostravy doladit byt, objednám si audienci u Rulky. Třeba mi řekne víc, třeba karty dohlédnou i přes barák vedle. Do té doby to vidím na sluchátka a dejchák (ten jsem kdysi chtěl i v Ostravě), skrze který přecedím nejhustší. Zbytek vyloučím při pravidelné návštěvě kabiny čistoty. Doufám. Nedávnej rentgen plic potvrdil, že v hrudníku se mi neděje ani po ranních inverzích nic extra, tak musím přežít všechno! Včetně zdejší dávky nevkusu.

part03587-3m-8822_-1_-1_63353

P.S. Kyti miti mi rve bělmo, ale musel jsem. Pančelka Dana, spolu se svým vypečeným chotěm, mi totiž druhdy před barákem dělali rozlučku s paní zvědavou sousedkou, když jsme hrnuli věci do dodávky. A paní zvědavka a drbna v jedné personě se čile zajímala, kamže se stěhujeme, že prej jsme se sotva ohřáli (ooo, kéž by jen věděla, jak často jsem byl v Ostravě dohřátej doběla). No a Dana vymyslela, že se stěhujeme do Slovinska, protože jsem rentiér, tak mě už nebaví zimní barevnej vzduch a vším se prolínající prach. Na to pan Mojda trefně, před zraky klepny, teplým hláskem poznamenal, že kyti miti musíme vézt obzvláště jemně, protože ve Slovinsku se budou vyjímat. No dovedete si představit, jak probíhal týden, co jsem tam po stěhování byl… Dušička zvědavá zezelenala do brčálové a když jsem táhl krámy do Edgara v pondělí při odjezdu, musela, prostě musela, si nutně jít ostříhat suchem zdechlý kytky před barák. Ale! Drahý Mojdo, poslušně hlásím, že kyti miti ve Slovinsku a.k.a. v Beróně sice nemají luxusní plac, ale stihl jsem je přesadit, omladit a koukají z okna spolu s Exim na romantiku východů Slunce. A to, doufám, je tak, jak jste si s pančelkou vybásnili. 😂😂😂

P.P.S. Ten dejchák by mi tu rozhodně mohl přijít vhod. Sice tu nemáme smog a smrad, ale člověku v něm není moc rozumět. Což by mi mohlo výrazně pomoci, protože mi maminka nejednou řekla, ať si dám bacha na hubu, bo po ní jednou fest dostanu.😂

Reklamy

1 komentář: „Mindža’s haus vol. 2 – v. kyti miti

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s