njn – halt se někdy zadaří a namísto obvyklého „Den Blbec“ se objeví Měsíc nebo Rok se stejným přívlastkem … – J88 –

Jedna moje čtenářka trefně nazvala věci, který se dějí v mým novým bydlišti. Tak třeba včera takto:

Do práce jsem přijel včas, což proti pondělnímu zpoždění kvůli poskakování busu přes Beroun byla příjemná změna. Pracovní doba uběhla, zůstal jsem přesčas, abych nahradil dřívější odchod z minulého týdne. O půl paté jsem si byl zapálit a divil jsem se, kolik že lidí čeká na autobus. Had člověků tak na tři vozidla, no nevadí, říkal jsem si, však než půjdu, nebude tam nikdo. Na šestou jsem se sbalil a vyrazil. Hodinu a půl starej had se rozrostl do anakondy, která ucpala plácek, kde obvykle není ani živáčka. Nervózně jsem zkoukl, kdy má bus jet, a vidím, že už měl odjíždět. Paní přede mnou komusi sdělovala, že přes hodinu čeká a čeká a nic. Po asi patnácti minutách jsem to vzdal a vzal to smykem na metro a pak na vlak. K mýmu zděšení se jalo tenhle plán uskutečnit víc zoufalců. Refýž sotva stačila pojmout desítky ofisových dělníků s brašnama na notebooky na zádech. S jen dvacetiminutovým zpožděním přiskřípal mini vláček, kterej byste čekali spíš na zapadlé trati kdesi v horách. Vmáčkli jsme se do kabiny, motor stroje dýchavičně rozpohyboval Regionovu do závratné rychlosti 15 km/h, aby ta za pár stovek metrů brzdila v další stanici. Těla pasažérů se vlnila jak rákos ve větru podle toho, jestli vlak zrovna zrychloval nebo zpomaloval. Tu jsem měl na zádech ruku, onde na zadku jinej zadek. Dobytčák hadra! A nejvíc mě iritovalo (a irituje), jak si někteří spolucestující pletou veřejnej dopravní prostředek s telefonní budkou a melou (obvykle velmi hlučně) absolutně nepotřebný věci do sluchátek. Člověk se tak dozví, že Máňa nechala tu branku zavřenou, že Staňa už je v Berouně a počká tam, že… Hodinovou trýzeň jsem přežil a jen díky dobré paní průvodčí jsem vystoupil v Berouně-Závodí, protože odtama jezdí o dost víc navazujícíh spojů.

V Berouně zas lilo jak z konve (prší tu už druhej týden každej den). Můj apartní deštník od maminky holešovské se ukázal jako krám, protože jak dul silnej vítr, přemýšlel jsem, jestli deštník chrání mě nebo já deštník. Cestou z vlaku jsem si spletl zastávku a šel na jinou, ze které jezdí busy v sobotu a v listopadu. Takže curyk, šupem na tu správnou. No jo. Jenže když nejely busy z Prahy, jak by mohly jet v Berouně, že. To jsem nedomyslel, to mi nedošlo. Už už jsem se chtěl vydat na mnohakilometrovou štreku, když se z čista jasna zjevil autobus. Nikoli ale linkovej, kterým jezdívám, ale ten pro městskou hromadnou. Vevnitř zas mrtě lidí, vydejchaný k zalknutí. Z posledních sil jsem řidiči řekl, kam mířím, a znaveně se přitulil k tyči. V pološílenství mi už ani nepřišlo divný, že linka, která má jet přímo, to vzala okružní cestou přes Beroun. Na naší zastávce jsem vypadl jak z koše na odpadky. To nejlepší mě ale teprve čekalo. Od zastávky to totiž máme k baráku fest do kopce. Ale hodně moc fest. Déšť během cesty přes Beroun podstatně zesílil, vítr ho hnal prudce proti mé maličkosti. Hystericky jsem svíral tyčku deštníku, aby mi neuletěl. Domů jsem dorazil po skoro třech hodinách od momentu, kdy jsem opustil ofis. Hladovej, mokrej, unavenej, ve stavu před totálním rozložením se.

Mladějov,_motorová_jednotka_814.jpg

No. Co říct na závěr. Asi radši nic, bo bych mohl užít nějaké zbytečné jadrnosti, která se ke mně v Praze nehodí, bo Praha/Beroun není Ostrava. Tak jen podotýkám, že mne včerejší zážitek opravdu, ale opravdu, nepotěšil.😂😂😂

P.S. Lidi se fakt neumí chovat. Dneska ráno jsem seděl vedle pána, kterej celou cestu potahoval nudli v nose. Takovej ten zvuk, co vám skrze sluchovej nerv pálí neurotizující díru do mozku, že se musíte hodně přemáhat, abyste smrkače nesjeli jak malý děcko. Mně třeba matka dycky říkala: Nepotahuj! Vysmrkej se! A tak jsem se přemohl a neřekl nic. Pán totiž nevypadal, že by moji radu přijal. A navíc, dneska smrkáč, zítra zas někdo jinej. To bych se uprosil. 😂

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s