Dal jsem se zlákat doporučeními mých čtenářek. A když už bydlíme v tym Beróně a máme to u papule, vyrazili jsme před poledním na zdejší, prý tradiční, hrnčířský trhy. Ujel nám bus do městečka, takže jsme si dali hodinovej přesun ke Koňovi. Od našeho pohoděnka, prošli jsme územím nikoho, co krok se blížili krásné zástavbě na okraji Berouna. Bralo mi dech, jak se tam lidi hezky starají nejen o svoje domy ale i o jejich okolí. Nikde se na zemi nic nepovaluje, trávníky, že by angličani tiše záviděli, nádhera pohledět. S blížící se Plzeňskou bránou mohutně houstly davy. Dali jsme rychlý kafe a super dobrej pistáciovej dortík v Cross Café, aby nás běhouny lidu vtáhly na náměstí.

Jako, keramika. Nikdy jsem k hrnkům a talířům s infantilními motivy kočiček a hafíků neinklinoval, takže nemůžu říct, že bych se z nabídky posadil na zadek. Je ale pravda, že jeden prodejce nabízel kachle s geometrickými vzory v duchu funkcionalismu, což mi přišlo ze záplavy cetek nejnápaditější. Drahouš si koupil stínítko na svíčku, který se mi taky zamlouvá. Hledal jsem skrz naskrz kousek s Berounem – třeba puclák s mědvědem, nebo kuthan se znakem města. Nic. Samý čajáky a andělíčci. Cestou k Berounce jsme hupsli na cimbuří Pražské brány, ze které je vidět daleko do kraje a taky na mumraj kolem stánků.

Cestou kolem Berounky k soutoku s Litavkou učil Drahý děcka házet žabičky a já jsem točil cestu maminkám brněnské a holešovské. Na nádraží jsme během čekání vdechli hambinec ze separátu od Babiše a jak dokodrcal vlak, už jsem byl v myšlenkách o několik kilometrů dál. Nedaleko za Berounem se totiž kolem trati zrcadlí rybníky, který jsem viděl tudleva, když jsme jeli do Plzně. Vysedli jsme z vlaku a hrnuli podél kolejí koridorem. Drahý stále opakoval, že nás seberou, protože kolem vlaku (navíc fakt v rychlostním koridoru) se nesmí pohybovat lidi. No, nesebrali a brzičko jsme stáli u oněch rybníků. Hezkou chvíli kazil jen všudedoléhající hluk z dálnice, která lemuje údolí Litavky jak křečová žíla jinak hezkou nožku. Pokračovali jsme dál a dál, stále podél náspu vlaku, v duchu jsem si notoval Rosu na kolejích, rychlík na Plzeň sem, courák na Prahu tam, úplně dovolenková atmosféra.

Asi v polovině cesty mě do očí praštil blyštivej šutr. Jeden z milionu, co navezli dělníci na trať. Tento kousek mi ale přitlačil bulvy k zemi. Víc než ostatní, ačkoli i kámen vejpůl rozervanej bleskem (poloviny do sebe zapadly jak hrnec na sedinku) mi přišel zajímavej. Ten třpytivej jsem si nesl jak poklad, doma jsem ho přejel cifem a teď se luhuje v kole, aby pustily usazeniny a zůstala čistá krása.

Ve Zdicích jsem naznal, že naštrádovat až na nádr by byla drzost nejvyšší, takže jsme vzali kramle po slepé koleji a zmizeli v křáku. Náměstíčko jak dlaň, čínská reštyka s miloučkou paní servírkou, ostrá polívečka a ostrý papání pro Maxíka, kofola a kafe a zdarec. Na bus jsem se táhl mátožně, sotva jsem funěl.

Děcka. Hlásím, že to tu není zlé. Skoro bych řekl, že se i tu, v kraji otřesné češtiny a studených čumáků, dají najít místa, kde nádech bez ostragenu způsobuje nával štěstí. A právě takovej, po ostravsky, zával endorfinů jsem dneska prožil.

P.S. Doma dobrý, jen jsme na sebe jaksi najetí, že stačí jedno slovo a koná se čertík z krabičky. Tuším, že Drahému už leze krapet na mozek, že je furt doma, třebaže novou práci dostal a za týden nastupuje. A já jsem možná už taky otlačenej, že jsme imrvére doma. Taková ta domácí ponorčička, sviňucha maličká jedovatá. 😂😂😂

P.P.S. Mám další kousky pana Skácela a chybí mi už jen dvě sbírky. Ausgerechnet takový, který nikde, slovy: N.I.K.D.E. nejsou. No jo. O to víc se těším, až je někde objevím.

Reklamy

1 komentář: „Trhy v Beróně a štreka do Zdic

  1. No hurá, jsem věděl, že to musí přijít !!!
    Navíc – jak vidím podle fotek – střed města opravený, fasády i střechy, radost pohledět. O trzích už jsem slyšel, to nemůžu nechat bez odezvy! Kočenky poznávám (a ty je znáš ode mě z kuchyně), jsou z Kerska (Hrabal). Příroda slibná – pořeším lázně, erasmus a hurá k vám :)

    Liked by 1 osoba

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s