Bylo to vzedmutí hladiny nad jakýkoli horizont. Tsunami emocí, letitých křivd a nejasností. Malé věci, které zdánlivě nemají valného významu, které zapadly pod prachem let. Větší věci, které ačkoli mnohokrát urovnané popadaly z regálu vzpomínek.

Vlna se přehnala, nechala po sobě mizérii. Lítost a sebelítost, pocity hnusu a beznaděje se rytmicky bez osnovy střídaly s euforií, že je to venku, že je po všem. Rána plná optimismu, polední chmurná a večery s prosbami o radu, znamení.

Stalo se. Jsem v ulitě přátel, komín mých věcí ční nad podlahou garáže, mám vypůjčenou postel a svůj kartáček ve skleničce vedle mnoha cizích kartáčků.

Byl jsem zmatenej. Goro před Tokiem a lesní včely byly proti mně mistry světa v orientačním běhu vybavení nejnovější lokalizační technikou a velepodrobnými mapami.

Po prvotním nárazu jsem zavrávoral. Mám se vrátit tam, kde mi bylo dobře? Mám chtít zapomenout na celou Prahu a všechno, co jsem tu za půl roku vybudoval? Nebo bude lépe vrátit se ještě o krok dál, tedy do Brna?

Ne. S nejistým výrazem ve tváři a ještě menší jistotou správnosti, musím tu zůstat. Dal jsem se na vojnu, třebaže začala jinak a jinde, tak je potřeba dokončit započaté.

Ne! Není se kam vrátit. Ostrava zůstává nadějí, že zase bude dobře. Nadějí, že ať se děje cokoli, ať je noc sebečernější, následuje po ní světlý den. Ranní mlhoviny mezi břehy řeky se rozplynou, zůstává jen hladivý pocit, že voda teče odpradávna tam, kam má, že jí sem tam někdo porychtuje koryto, postaví překážku do cesty, ale ona stále dál a dál teče tam, kam má.
A stejně tak já. Sice neznám přesně svůj konec, vím ale, že teď mám dál a dál téct klidně a nerušeně svojí cestou.

Je to jinak, nečekaně nové a zajímavé, napínavé, neznámé, plné příslibu budoucnosti.

Jsem dítě štěstěny, protože mi zas postavila do cesty výzvu. Tentokrát těžší než ty předešlé.

hope.jpg

P.S. Když už nic, budu mít přinejmenším zas o čem psát. O tom, jak mi to jde a nejde, jak se pachtím a slavím drobná vítězství. Třeba zrovna jako dneska, kdy jsem dostal svoje jubilejní první áčko (jedničku) ve škole! I přes stres jsem se hecl a většinu studijních povinností dotáhl. Čeká mě poslední zkouška, kterou odložím, abych se jí mohl věnovat už v novém, Maxově. Jiná zkouška je ve vzduchu: rešerši a test jsem napsal, čekám na hodnocení výzkumného projektu, které rozhodne o celkovém skóre. A pokud dobře počítám, není nereálné, abych aspoň za E dal i tenhle předmět.

5 komentářů: „Kartáček cizinec

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s