Včera jsem se vydal opět do městečka. Ze Stodůlek jsem zcela profesionálně a na první pokus dorazil na Výtoň a během čekání na spolustolovníka jsem měl možnost pozorovat smíchovskej břeh Vltavy, Petřín a za ním Hrad. Musím uznat, že za romantického piana páně Maláska byla Praha snesitelná. Zapadli jsme do podniku Baretta na Bělehradské. Pizzu můžu doporučit, pokud máte rádi její americkou verzi, tj. silnější těsto.

Cílem večera bylo povídání o duchovnu, který mi v Praze tuze chybí. Kolegáček je totiž židovské víry, o které vím tak málo, až se stydím. Mezi sousty jsme probrali kde co a když jsem dojedl, objednal jsem si kávu a šel s ní ven na cigo.

Tu se to stalo. Úvod do jsoucna, který se dělo v reálným čase, který jsem si mohl osahat tak jistě, jako si můžu sáhnout na cokoli jinýho hmotnýho. Stál jsem na chodníku, vytahoval krabičku a snažil se u toho nepolít horkým kafe. Shora od šaliny spěchala kamsi kočena, tak třicet. Koutkem oka jsme se pozdravili, přešla mě asi třemi kroky, to už jsem měl cigaretu v koutku, když v tom vzala zpátečku a hlásí:

Kočena: Ahoj, neměl bys prosimtě cigáro?
Max: Nazdar, jasně! (podával jsem jí krabku)
Kočena: A oheň? (mile se usmála)
Max: Jasně! (polil jsem se kafem)
Kočena: Lehký úsměv přešel v bílý zuby a nenuceně trapnou chvilku.
Max: A kafe nechceš? (natáhnul jsem levou ruku s šálkem blíž k ní)
Kočena: A víš, že jo? Kafe jsem dlouho nepila! (beze studu se napila z mýho – cizího šálku).

Pár minut jsme si povídali o Praze, o společném zlozvyku kouření a tak vůbec. Už byla na odchodu, když mi říká:

Kočena: Kdybys někdy potřeboval vyřešit pokutu za parkování, ozvi se! (prozradila mi, na kterým oddělení pracuje). Dostal jsem telefonní číslo, heč. 😉😉😉

Mile naladěn z nenadálého setkání jsem se vrátil ke stolu a pokračovali jsme v rozhovoru. Byli jsme zabraní do rozdílů mezi křesťanstvím a židovstvím, když tu se odnikud objevila další ženská. Plachá, dobře oblečená, hezky nalíčená, viditelně nesvá.

Táňa: Dobrý večer, pánové. Omlouvám se, že vás ruším v rozhovoru. Kousek jsem zaslechla a pokud byste měli chvilku, ráda bych se zeptala na radu.
Max: Hodil jsem oko po kolegovi, co on na to.
Kolega: Dobrý večer, co byste ráda?
Táňa: No, víte…, slyšela jsem, že si povídáte o víře, a chtěla jsem se zeptat, jestli neznáte nějakou v tuto dobu, bylo po sedmé večer, duchovní službu, třeba po telefonu…

Následovalo horečné hledání na internetu a mimo různé linky pomoci a spolku RIAPS jsme nenašli odpovídající kontakt. Táně jsme se omluvili s tím, že bohužel, že asi někde existuje duchovní péče i večer a v noci, ale nevíme o ní. Já jsem přidal, že bude-li potřeba, může Táňa zajít do jakýhokoli většího kostela v denní dobu, vyhledat kněze a požádat o rozhovor. Táňa odešla a my jsme dál probírali naše téma. Detaily a rozdíly popíšu jindy, teď zpět k Táni.

Po asi patnácti minutách, když mi zrovna donesli čaj s mlékem a kolegovi druhou dvojku rulandy, se Táňa vrátila. Viditelně v rozpacích, znovu zdravila a omlouvala se, že nás ruší a jestli by si mohla na chvíli přisednout, že by byla moc ráda, kdybychom si s ní promluvili my. To víte, žinantní situace, že byste ji mohli nakrájet, ale odmítnout ženu v nesnázích, to my džentlemani neděláme. Uvolnili jsme místo, Táňa odmítla pozvání na čaj a pomalu začala vyprávět. Obsah jejího příběhu zkrátím, ale v zásadě se ptala sama sebe, jestli je dobrým člověkem, jestli občasný záchvat hněvu, křiku a jejich projevy navenek, jestli toto prostě není důvodem proto, aby ji ostatní neměli rádi. Zprvu jsem moc nechápal, proč se tolik upínala ve svým líčení právě k emocím, až později nám řekla, že změnila práci a měla konflikt s rodiči, po kterým ji dohnalo svědomí a výčitky, kvůli kterým nemůže druhým týdnem spát…

Dál už nebudu z jejího příběhu prozrazovat, protože je její, ne můj ani váš. Po asi hodině jsem odcházel s výborným pocitem a jasným důkazem, i s razítkem, že věci se opravdu nedějí náhodně, že ve všem zlém je něco dobrého, že, jak mi nedávno říkala Dana, někdy člověk neví, co a proč se děje, ale je dobré vše vzít tak, jak se to děje. Nakonec i učitel, když se píše test v hodině, mlčí a nechá žáky pracovat samostatně.

Použil jsem slovo jsoucno. Poměrně složitý termín z filozofie, něco jako žitá přítomnost, která se děje nezávisle na žití samotném, takže poznání jsoucna bývá obtížně. Včera, ačkoli na fakultě jsem jsoucno moc nepochopil, jsem si na jedno takové jsoucno mohl sáhnout. Nikoli na Táňu nebo kolegu, ale na to, jak dílek mozaiky našel svoje místo v obrazci. Už jen „náhoda“, že jsme původně šli k Olmerům, kde jsem byl nedávno, odkud jsme se ale rozhodli zamířit právě do Barrety. A takto změněný plán mi nasunul do večera kočenu kávovou a kočenu, které jsem mohl být na chvíli duchovní oporou. A pište si, že všechny ty hořký pilulky a probdělý noci posledních týdnů a hodiny s Danou a Martičkou jsem vyvařil do bujónu silnějšího než Knorr a Vitana dohromady.

Co z toho všeho plyne? Že se na všechno dá dívat mnoha pohledy. Kočena s kafem mohla být pro někoho socka, která nemá na cigára a která jak špína glgá kafe od cizího týpka kdesi před putykou, že Táňa byla domatená blbka, která pro neschopnost udělat si v sobě pořádek otravovala dva cizí lidi, kteří navíc nebyli na její starosti bůhvíjak zvědaví. Takto bych to asi taky býval kdysi viděl. A bylo by to jistě správné vidění, protože to tak mohlo vypadat.

Pod slupkou toho všeho a i přes svoji vrozenou pochybovačnost a tendenci kriticky se stavět vůči neznámému ve mně převážilo to lepší, které uchopilo moji ruku, podalo kávu a zapálilo retko neznámé krásce, které později přijalo do své společnosti jinou neznámou, které ještě později téže neznámé konejšivě říkalo, že už jen samotná skutečnost, že o svých slabostech přemýšlí, že cítí svoje prohřešky, že uklízí po bouřích, které zažehla, že už jen toto všechno z ní činí dobrou osobu, dost dobrou aspoň na to, aby mohla večer s klidnou duší usnout a do rána se na další jsoucno dobře vyspat.

13894

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s