Měsíčník XI/2019 🇩🇰

Listopad můžu už dnes považovat za měsíc minulosti, neboť je 1. prosince. První adventní neděle letošního šílenství zvaného Vánoce. Listopad nebyl fajn pro nás dva. Drobné záblesky radosti se topily v nervozitě, stresu, rozchodu, hledání nové rovnováhy a prioritizaci vlastního jsoucna. Jak by se řeklo u nás na fakultě: Prošel jsem autobiografickou ontologickou diskurzivní katarzí. … Pokračovat ve čtení Měsíčník XI/2019 🇩🇰

Utilitární Max

Dobří a poctiví lidi stále existují! Včera jsem psal, že jsme byli na krátké dovče v Jeseníkách, která předčasně vzala za své, když se vyskytl problém s ubytováním. Paní vedoucí mi hned ráno volala, že platbu za ubytování mi právě poslala zpět. Znovu se omlouvala a pozvala nás na další návštěvu. Odpoledne penízky skutečně přišly … Pokračovat ve čtení Utilitární Max

Horskej smrad? Na to jsme my v Ostravě zvyklí!

Takže cože jako!?! Celí šťastní jsme v sobotu vyrazili k mamince tchyni do Holešova, odkud jsme měli v plánu jet na pár dnů do hor. Meggie měla au-pair Marušku, v práci oba schválenou dovolenou, super extra klasse ubytování v Jeseníku, který cenou více než vábilo, krásný prostředí mezi kopci Jeseníků, plán na prozkoumání sousedních Rychlebských … Pokračovat ve čtení Horskej smrad? Na to jsme my v Ostravě zvyklí!

Silně předjarních devět sil

V lednu jsem psal, že leden byl děsnej. Únor. To je vám měsíc! A letošní únor, zatím, přináší příjemné chvíle. Stihl jsem se vidět s Miluš, který mě inspiroval k dnešnímu blogu. Vlastně. Inspirací mi byla včerejší vychajda do Černého lesa u Karviné. A ano, jakkoli je město Karviná jedním z měst s nejhorším vzduchem, … Pokračovat ve čtení Silně předjarních devět sil

Enigmatický Hradec a Piňda k ničemu

To říkám furt, že musím blogy psát hned, protože už po dvou dnech si nepamatuju detaily. Akorát se teď tolik nedostanu v klidu k počítači a ani si nedělám průběžně poznámky... Smutnej příběh toto, smutnej. No ale. O víkendu jsem byl u Miluš v Hradci. Hezky bylo, moc hezky. Už v pátek na nádraží v … Pokračovat ve čtení Enigmatický Hradec a Piňda k ničemu

Emergency HK

Posledních 48 hodin bylo jak z lacinýho filmu. Ve středu jsem přišel do práce na první noční a byl jsem překvapený, že jeden kolega nebyl přítomen. Zrovna ten, s nímž se znám dlouho z předchozí firmy. Prý mu odpoledne bylo zle a tak šel domů. Jak jsem si rozjel směnu, jal jsem se volat nebohému … Pokračovat ve čtení Emergency HK

Mělník, nová práce + jazyková motivace II.

Zas mám radost! Už tak kontinuálně, řekl bych. Minulej víkend jsme nakonec nejeli podle plánu do Krakowa, nýbrž jsme zamířili opět ku Praze. Plán B byl navštívit Národní muzeum, který se skví po opravě krásou nesmírnou! Ojoj, sotva jsem volal Daně, jestli by šli v sobotu s náma, vyvedla mě z omylu. Státní svátek, listopadový … Pokračovat ve čtení Mělník, nová práce + jazyková motivace II.

Mateřské cestování

Minulý pátek dorazila do Ostravy zroditelka. Po poslední noční jsem si krapet dáchl a v sedm jsem už stepoval na UANu. Ani jsem ji nenechal vydechnout a už jsme jeli na pizzu do Anny na ulici Hornopolní. Matička porušila léčebný režim a dala si dva malinový Hoagaardeny (je to ale slabučký pitíčko). Doma jsem i … Pokračovat ve čtení Mateřské cestování

Jesenická raketa

Volno, volníčko máme tento víkend oba dva. Dosyta jsem se vyhajal a bez obídku (dva croissanty nepočítám) jsme vyrazili kolem druhé za Martičkou do Karlovy Studánky. Jela si po všech těch dýchacích nemocech vyčistit plíce od brněnskýho vzduchu (říká se tomu klimatoterapie). Kdo zná silnici 11, ví, že do Opavy je to celkem nuda. Dál … Pokračovat ve čtení Jesenická raketa

Skřípák 1/2

Jak tak furt jezdím prstem po mapě a hledám, kam bysme zajeli na výlet, padl mi zrak na místo, kam jsme s našima jezdívali každej rok. Bylo mi tak 5. Pamatuju si chatu (dneska se tomu říká bungalov) s kuchyňkou, záchodem a velkým pokojem, ve kterým byla palanda, manželská postel, skříň a stůl a židle. … Pokračovat ve čtení Skřípák 1/2